IoT (Internet od Thinks)

Požadavky na IoT
Hlavní požadavky na IoT vycházejí z výše uvedených cílů. Architektura tvořící IoT musí • umožnit
• sběr dat/informací/znalostí,
• uložení dat/informací/znalostí,
• analýzu dat/informací/znalostí,
• sdílení výsledků.
Dále musí architektura splňovat přísné požadavky na
• bezpečnost.
Mezi dílčí požadavky můžeme zařadit například interoperabilní a efektivní přenos a sdílení dat a tedy volba vhodného přenosového standardu a datového modelu (viz strana Integrace). Dalším požadavkem na systémy IoT je zpracovávání velkých objemů datově heterogenních dat generovaných zařízeními připojenými do IoT. Pro možnost data, informace a znalosti kombinovat a skládat (fúzovat) je nutné také docílení sémantické interoperability (viz strana Integrace).
Z pohledu výsledného řešení (z pohledu uživatele) je pak také důležité, aby řešení bylo snadno nasaditelné, snadno integrovatelné s ostatními aplikacemi a systémy, a aby bylo dosaženo přehledné organizace a prezentace zpracovaných dat.

Internet věcí (Internet of Things, IoT) je nový trend v oblasti kontroly a komunikace předmětů běžného využití mezi sebou nebo s člověkem a to zejména prostřednictvím technologií bezdrátového přenosu dat a internetu.
Takto propojená zařízení umožní sběr velkého množství dat, která lze dále zpracovávat a využívat v nejrůznějších oblastech jako logistika, zdravotnictví, energetika, doprava, meteorologie atd. Dále se tato technologie uplatňuje v oboru inteligentních elektroinstalací čili „chytrých domech“.
Pojem „internet věcí“ je pouze zastřešující sousloví. Již dnes v praxi funguje nespočet zařízení jako dálkově ovládané spotřebiče (zásuvky, osvětlení), kamery, meteostanice či jednotlivé senzory. Prozatím však nespolupracují pod jednou technologií a společným protokolem.
Průmysl 4.0 je potom označení pro současný trend digitalizace a s ní související automatizace výroby. Podle této myšlenky vzniknou „chytré továrny“, které budou využívat autonomní kyberneticko-fyzikální systémy, jenž převezmou opakující se a jednoduché činnosti, které do té doby vykonávali lidé.  Produkty i stroje dostanou čipy, pomocí nichž budou navzájem komunikovat a bude je možné vzdáleně kontrolovat či řídit.
V průmyslu 4.0, jehož základy tvoří internet věcí, se budou dále využívat cloudová úložiště, datová centra, strojové učení a umělá inteligence, automatické hlášení problémů ve výrobě nebo tzv. „chytré sklady“, které samy reagují na stav svých zásob a upravují jejich tok (wiki).

Průmyslový internet věcí:
Segment internetu věcí, který se zaměřuje na klíčové nebo kritické úlohy. Vychází z M2M a rozšiřuje ho o možnost analýzy dat např. v cloudu (viz Cloud computing).

Jedná se o IoT zařízení a systémy, které jsou používány v průmyslových odvětvích, jako jsou: průmyslová automatizace, dopravní průmysl, energetický průmysl, zdravotnictví. Hlavním zaměřením tohoto segmentu internetu věcí je efektivnější využívání zdrojů, snížení provozních nákladů, zvýšení pracovní produktivity a bezpečnosti pracovníků, předcházení výpadkům pomocí monitorování a včasné údržby a tím dosažení výrazných úspor (a tedy i navrácení investic). Tento segment IoT bude převládající.

Aplikace IoT
Příkladů IoT aplikací je nepřeberné množství a každým dnem vznikají nová řešení. Zde bude uvedeno několik příkladů z několika kategorií (výčet kategorií není úplný a příklady mohou postupně přibývat).
Průmyslový internet věcí:
průmyslová automatizace
• Automatická diagnostika přístrojů a monitorování jejich stavu s možností upozornění na případné závady
• Zabezpečení prostor proti neoprávněnému vstupu pro zajištění bezpečnosti
• Detekce výbušných a nebezpečných látek
dopravní průmysl
• Kontrola kvality přepravy – monitorování vibrací, nárazů nebo otevření
• Sledování a lokalizace zásilek např. ve velkých skladech
energetický průmysl
• Monitorování a řízení spotřeby energie